Rozhovor s Viliamem Sivekem, hoteliérem a předsedou Fóra cestovního ruchu o přínosu programu COVID - Ubytování.
Obsazenost všech hotelů, které provozuji, se pohybuje v září od sedmi do dvaadvaceti procent. V Praze odhaduji, že došlo k uzavření až pětatřiceti procent hotelů, a podle předběžné statistiky je každý desátý hotel v České republice dočasně uzavřen. Snažíme se projít tímto kritickým obdobím. Přijali jsme řadu krizových opatření, abychom nemuseli propustit žádného pracovníka naší společnosti. Snížili jsme mzdy vrcholovému a střednímu managementu.
Celou karanténu jste pracovali na marketingu, abyste oslovili konkrétní skupiny lidí a po karanténě se hosté vrátili. Češi tedy nakonec vaše hotely nezachránili?
Vždy jsem tvrdil, tvrdím a budu tvrdit, že Češi Prahu nezachrání. O tom jsme se ostatně mohli přesvědčit v období školních prázdnin, kdy ubytovací kapacity v jižních Čechách, Jeseníku, Špindlerově Mlýně byly i přes zvýšené ceny obsazené a v Praze jste potkali v centru města minimum turistů. Občas jsem slýchal, že se lidé z českých a moravských krajů stydí přijet do Prahy jako turisté, že je Praha příliš sebevědomá, plná cizinců. Teď se každý Čech mohl přesvědčit, že je to město plné historických památek, bez front a naopak s přívětivou cenovou tváří a bez předsudků.
Co byste teď nejvíc potřebovali ze strany státu?
Když zvednete oči vzhůru a podíváte se na oblohu, tak vidíte, že tam ubylo osmdesát procent letadel plných cestujících. Jezdili jsme k moři, létali za exotikou a nechávali se „hýčkat“ animačními, kulinářskými a i dalšími programy a mnohdy jsme větší část své dovolené trávili v hotelu a jeho okolí. Dnes vidíme, že se mění i struktura „dovolenkářů“ a v České republice nejsme na tuto změnu dostatečně připraveni. Proto, chceme-li pomoci cestovnímu ruchu, musíme za pomoci státu, prostřednictvím evropských fondů, investovat do infrastruktury a zážitkového či relaxačního vybavení hotelů.