S jednatelem společnosti Sivek Hotels a prezidentem České unie cestovního ruchu Viliamem Sivekem se potkáváme u příležitosti jeho osmasedmdesátých narozenin.
Pane Siveku, letos jsme slavili vaše 78. narozeniny, a je to 35 let od té doby, co jste začal úspěšně podnikat. Krom dalších jste nositelem státního vyznamenání, neboť spolu s podnikáním jste se angažoval ve spolkových a společensky prospěšných oblastech. Zejména v péči o lidi s duševním onemocněním a lidi v krizi. Působíte v asociacích cestovního ruchu, a jako prezident klubu jste vedl mistrovskou hokejovou Spartu, se kterou jste získali její poslední dva tituly v extralize.
Jaký je váš recept na úspěch?
I kdyby byl, každý jsme solitér, a i když dva dělají totéž, neznamená to, že výsledek bude stejný. Už v dětství jsem na vlastní kůži poznal co je dřina. Ať v kamenolomu nebo v dolech. Když jsem se pak dostal do řídící pozice, dokázal jsem práci svých lidí spravedlivě ohodnotit, a oni při mně stáli. Je důležité mít kolem sebe lidi, kterým můžete věřit. Recept tedy nedám, ale řeknu své motto: To, co děláš, dělej co nejlépe a na plný plyn.
Sivek Hotels je rodinnou firmou. Jací lidé a chvíle pro vás byli zásadní při budovaní značky Sivek Hotels?
Jedním z těch lidí byl kupodivu papaláš z Ústřední rady odborů. Před 41 lety za mnou přijel s tím, jestli nechci postavit a zprovoznit největší hotel v Československu. A já do toho šel. Vzal jsem rodinu a vyrazil směr Praha – Břevnov. Tam mne čekalo překvapení: ubytování ve stavebních unimobuňkách a obrovská zející díra. Přizval jsem si odborníky – tenkrát to mj. byli František Srkala z Interhotelů Praha a světově proslulý barman Bohumil Pavlíček – a začali jsme připravovat hotel do provozu. Moc mi v té době pomohl i kamarád, můj tehdejší provozní náměstek JUDr. Vláďa Dolejš (po roce 1989 byl, obdobně jako o pár let po něm později já, předsedou Asociace cestovních kanceláří České republiky). Hotel jsem postavil a dva roky řediteloval. Nesl název Ústřední dům rekreace – nyní OREA hotel Pyramida. Jezdili tam hosté z celého světa. Pak se někdo začal hrabat v kádrových materiálech mojí maminky, a já byl bez práce. Ruku mi ale podal tehdejší generální ředitel CKM Mikuláš Šutka, a já do provozu začal připravovat hotely v Tatrách. Včetně hotelu v Jasné pod Chopkom a pražského na Roztylech – nynějšího Glóbusu.Pak přišlo zvonění. Využil jsem zkušeností a pronajal si první hotel. Tenkrát ubytovnu Konírnu, dnes Selský dvůr (ten mám dodnes, a v kategorii 4 hvězdy je hodnocen jako jeden z nejlepších hotelů v Česku). A protože byl hlad po ubytovacích kapacitách, šel jsem touhle cestou dál. Třetí hotel, čtvrtý hotel, incomingová agentura, abych nebyl odkázán na druhé. Měl jsem i vlastní dopravu. Až jsem těch hotelů, restaurací a kaváren měl v řetězci třiapadesát. Pak přišla obchodní nabídka na odkup řetězce. Poté, co jsem ho prodal, jsem se vydal cestou rodinné firmy Sivek Hotels, v níž pracují i moje děti Leona, Jana a Viliam.
Již jsem naznačil, že jméno Sivek je pojmem i ve sportovním světě. Nejen dík vašemu prezientování v hokejové Spartě, ale také díky vašim synům, kteří oba hráli hokej za Spartu a taky v USA. Michal tam dokonce nastupoval v NHL, a je držitelem dvou zlatých medailí z juniorských šampionátů.Jak jste prožíval letošní mistrovství světa v ledním hokeji, a co říkáte mistrovskému titulu národního týmu?
Co se týče realizačního týmu a hráčů nároďáku, letos to tam muselo padnout. Radima Rulíka znám z dob, kdy trénoval mého syna Michala. Věřil jsem mu, stejně jako klukům jeho týmu, kteří vytvořili skvělou partu. V souvislosti s letošním mistrovstvím světa v ledním hokeji sice pro naši firmu vyvstaly po organizační stránce problémy, které budu muset řešit, avšak z toho, co český národní hokejový tým dokázal, a jeho zlatých medailí mám obrovskou radost.
Jaké jsou plány Sivek Hotels?
Za poslední roky se toho hodně změnilo. A i Sivek Hotels musí reflektovat na požadavky doby. Přežili jsme všechny krize, které se za pětatřicet let objevily, a společně s mými dětmi, zaměstnanci a finančním ředitelem, jednatelem Sivek Hotels s.r.o. a kamarádem v jedné osobě, Zdeňkem Štěpánem chceme dál jet na plný plyn.
S Viliamem Sivekem hovořil Matouš Kainc.